Která skupina je nejohroženější z hlediska reformy?

Populisticky krásně zní klišé: maminky s dětmi a důchodci. Skutečně? Tento argument platí při nezaměstnanosti do 4 - 5 %.

V okamžiku, kdy je tato hranice překročena, nejohroženější skupinou se stávají mladí lidé po absolvování vzdělání bez praxe a lidé mezi 55 léty a odchodem do důchodu. (Nedá se určit přesný rok, protože hranice se posouvá a 60 už neplatí. A způsob zpřísnění, který je dnes nastaven, a který bude nastaven, vymysleli snad lidé z Marsu. U první skupiny mladí bez praxe netřeba snad vysvětlovat. Ale druhá skupina? Ministr Drábek říká, že postihy jsou vedeni tím, že lidé nehledají práci. Ano, ti 3 - 4 % skutečně nikdy dělat nebudou. ALE! Jsou lidé, co celý život poctivě pracovali. Bez podpory. Bez flákání. Bez výpovědí. Najednou zkrachují firmy (sklárny apod.) a ten, co si do šedesáti let platil pojištění na nezaměstnanost a další povinné odvody, slyší od ministra Drábka: jsi lempl jako ti tříprocentní a když okamžitě nenastoupíš do práce, tak ti dávky sebereme.

Pane Drábku, ono to totiž vážně nejde! Zkuste si to!

S tím samozřejmě souvisí i posun odchodu do důchodu. Mladí mají přidávat důchodcům. Dobře. Myšlence rozumím. Jenomže pokud nebude propuštěný mezi 55 - 65 léty "sales manager, country manager a super manager" a budete dlouho docházet na pracák, na důchod ani nenašetříte. Roďme děti, ať nás živí. Ale když budeme my, i naše děti na pracáku...? Dokonce by se dalo zvolat: neroďte děti, ať je pro ohrožené skupiny práce! A myšlenka, že se má někdo přihlásit před důchodem na matfyz, aby se rekvalifikoval, je hodna blbce. Bez nadsázky. Prostě někdo skáče do dálky, někdo hledá mikrony...
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Takže shrnuto: maminky na děti dostanou přidáno, i když na luxus to není. Důchodci dostanou přidáno, i když na luxus to není. Jak si však mají lidé před šedesátkou našetřit na důchod, když budou na pracovním úřadu? Má logiku pro lidi, co celý život poctivě pracovali a ne jejich vinou jsou propuštěni, a nikoliv jejich vinou ale věkem nemohou sehnat zaměstnání jako neperspektivní, aby nemohli nastoupit na špatně placené místo, než si najdou zaměstnání a museli docházet na pracovní úřad? (Pokud na měsíc půjdete pracovat na špatně placenou pozici, ale pracovat půjdete, v okamžiku propuštění i po měsíci nedostanete dávku, na kterou jste platili celý život.) Dokonce ministr Drábek říká: sorry, jsi blbec, měl jsi být na pracáku nepřetržitě a mohl jsi brát xkrát víc. Měsíc jsi dělal za málo, nedostaneš skoro nic. Proč jít potom pracovat? Proč poctivě celý život platit na případnou nezaměstnanost před důchodem? Proč jsou za věk trestaní?

Proč je trestán ten, kdo chce pracovat a "stát" nasměroval peníze na "management" státu, přetížil úřady zbytečnou byrokracií, kde jeden padá přes druhého, aniž je jejich práce nějak prospěšná, zatímco silnice, mosty, železnice či příroda chátrá? Nejsou peníze... Ale budovy pro nesmyslné úřední výkony se vesele vytápějí a práce skutečná není hotová. Studuje ten, kdo se přihlásí, i když mozek má na uklízení hnoje. A hnůj uklizen není. Má to logiku?

Mám dojem, že ministerstvo by mělo přehodnotit a zohlednit skupiny, co celý život poctivě dávaly do systému dost a před důchodem jsou propuštěni. Nechtějí být doma, půjdou dělat i za méně peněz. Ale proč za to mají dostat trest?

Petr Pokorný www.paratdnes.wz.cz