Stále se kolem nás hází pojmy jako zpřísnění fiskální disciplíny a monetaristická politika. Jak si to máme přeložit či vyložit?

Řekněme si to lidsky a jednoduše:

Aby byla hospodářská politika ve státě účinná, sleduje cíle monetární (měnové) a fiskální (rozpočtové) politiky. Monetární politika je orientována na plnění stabilizačních cílů pomocí svých monetárních nástrojů.

Monetární politiku dělá centrální banka, která určuje množství peněz (měny) v ekonomice. Zjednodušeně se dá říct: v okamžiku, kdy se stát a firmy příliš rozeběhnou, berou úvěry hlava nehlava a vše se zdražuje příliš rychle (velká inflace), centrální banka prostě zvedne úroky peněz, za které je komerčním bankám půjčuje. Tím půjčky, které jsou zbytečné a nadnesené, vetšinou zmizí z trhu.

Fiskální politiku dělá stát: zjednodušeně se dá říci, že je to přerozdělování peněz. A velké přerozdělování nemusí být vždy na škodu, byť to občas nazýváme levičáctví. Ale za jedné podmínky:

stát nesmí rozdělovat a přerozdělovat víc peněz, než vybral na daních. A přerozdělování nesmí být příliš drahé (EU a RVHP)

A to je kámen úrazu a nekonečné hádky politiků.

John Maynard Keynes z Cambridge vymyslel výtečnou teorii: aby nebyla krize hluboká, vytisknou se peníze v době poklesu a v době rozkvětu se to zaplatí. Jenomže toto samozřejmě nemůže fungovat a i my s tím máme dobrý příklad ze zneužívání. A také proto lidé nechápou, že Sobotka (ČSSD) udělal větší dluh, i když číselně byl menší.

Přesně podle keynesiánské teorie ale zvrácené v době vzrůstu 5,5,% zadlužila ČSSD naši zem pújčkou 120 miliard. Přitom to byla doba, kdy se úvěry splácí. Naopak v době vleklé krize, jako je teď, bychom si měli peníze půjčovat. Ale my je naopak musíme právě v důsledku nesmyslné půjčky v hojných létech nyní splácet a zmenšovat.

A proto je drama mezi lidmi a nezaslouženě (byť jeho chování si to zaslouží) dostává ministr Kalousek tvrdé rány od chudých lidí.

Takže správná fiskální politika by v podstatě měla být: co stát vybere, také vydá  a ani korunu navíc. Jak je to ve skutečnosti, vidíme sami. Řecko budiž všem mementem fiskální ne-disciplíny! Tudíž zpřísnění fiskální politiky je v podstatě lehké vysvětlit slovy: neutratit opět ani o halíř víc, než mám. Avšak jak se s tím srovnají politikové, kteří rádi rozdávají, ale bohužel nikoliv ze svého, nýbrž z našeho a...

Na dluh?!