"Proč ode zdi ke zdi? Zaprvé Německo je součást Euroasie stejně jako Rusko. Byla to historicky zejména britská geopolitika, která se tomuto spojení snažila zabránit. Také stojí podstatným dílem viny za dvěma světovými válkami. Německá preciznost spojená s ruskými zdroji je od nepaměti noční můrou Anglosasů. A byl to sir Winston Churchill, který se tak krásně prořekl, že nebojují proti Hitlerovi ani nacionálnímu socialismu, ale proti duchu velkého národa Friedricha von Schillera. Nemusím vysvětlovat rozdíl mezi Kantem a Schillerem a jejich pojetím povinnosti, když Schiller tvrdí, že ušlechtilá duše pozná, co je dobré? Potom Rusko i Německo prošlo určitou cestu. Německo bylo zlomeno na duchu. Zatímco Ruská orlice zvedá hlavu a vstala z popela jak bájný Fénix. Dnes představuje sovětský model EU. Rusko je naopak konzervativním valem proti neomarxismu a postmoderním úchylkám. Nabízí multipolaritu bloku zemí, na rozdíl od unipolární EU nabízející korporátní konglomerát. Tedy Ruska se v tomto ohledu bojím méně. A paradoxně je to právě Rusko, které by mohlo restartovat Německo. Ideální stav je abychom my dokázali žít mezi oběma světy, které budou vzájemně garantovat naší suverenitu. Chápu, že to zní krkolomně a chápu, že tohoto pochopení česká věrchuška není schopna. Ale kdo ví? Třeba jí to procesy kolem nás naučí."

"Putinových tanků se nebojím. Spíš bláznů z NATO, kteří zas posílají jednotky Bundeswehru na dostřel od Petrohradu. Když to někdo posere, už se to taky možná dovíme jen z jaderného záblesku. A bojím se bláznů věřících, že první jaderný úder na Rusko je možný. Ruská vojenská doktrína je postavena na obraně. Spíš je problém takzvané protiraketové obrany NATO. To je jednoznačně útočný systém. Včetně systému Aegis. Jenže Rusové mají kalibry. Prostě možnost vzájemného zničení existuje a to je garance. To ježdění tanky před ruským dvorkem v Pobaltí neberu až tak vážně. Má to čistě psychologický účel. Přesvědčit ruskou elitu, že je lepší prodat Rusko a odstranit Putina, než se postavit síle NATO. Kalkulace je to chybná. Ovšem západní hlavinky mají jiný navazující plán. Omezený jaderný úder na Rusko ve spolupráci vojenských elit Ruska, které zradí a nebudou útok opětovat. Analogická situace s druhou světovou válkou, kdy sovětská generalita byla ochotna prodat Rusko. Stalin ovšem provedl protiopatření. Ale jistota byla až v roce 1943. Věrní zlámali Wehrmachtu hřbet u Kurska a teprve od té doby, kdy zbylá vlastizrádná generalita zjistila, že už Rusko není komu prodat, se válka rychle hnula. Blitzkrieg byla iluzí. Zejména v Evropě fungovala také díky zradě generality."