Čím více se blíží eurovolby, tím více slyšíme, jak nám Evropská unie pomohla, jak nutně potřebujeme její dotace, jak náš národ umře hlady a bídou, když nám nebude "Brusel" pomáhat. Skutečně?
Podívejme se jenom na strohá čísla bez "rozkrádání, podvodů a celého aparátu, který už nelze ani spočítat.
Z Bruselu máme možnost získat na další období 550 miliard Kč (dle kursu). Krásné číslo. Tyto peníze jsou rozpočtovány na 8 let.
Do Bruselu posíláme ročně přímo asi 40 miliard. Tzn. 8 x 40 = 320 miliard
V dividendách jde na západ cca 260 miliard ročně. Nazpět asi 20 miliard. (Dnes to potvrdil i Paroubek na Primě jako bývalý premiér. Tudíž na západ jde ročně cca 240 miliard. Za 8 let to je 8 x 240 = 1920 miliard.
Takže z České republiky odchází 1920 + 320 = 2240 miliard
Takže do České republiky přichází 550 miliard
Je třeba připomenout, že kromě cca 40 miliard , které jsme poslali ze státního rozpočtu do rozpočtu EU (rok 2012) , neseme některé další náklady. Zde je přehled některých z nich:
1) 6 miliard
zaplacených cel v cenách zboží.
2) 19 miliard - náklady
na kofinancování evropských projektů.
3) 10 miliard na
úředníky oficiálně. (Skutečně cenu obsluhy nikdo
nezná)
4) 46 miliard na plán
EU-2020, aby 40 % absolventů střední školy mělo vysokoškolský
diplom.
5) 10 miliard na
biopaliva.
6) 40 miliard na
dotování solární a větrné elektřiny.
7) 4 miliard na
posílení elektrické sítě. (Kvůli nařízení, že musíme dopravu do
Rakouska z Německa posílat zdarma)
Je potom
jasné, že Českou
republiku se snaží udržet v EU stůj co stůj, přestože se stále
tvrdí, že na nás prodělávají a peníze od nich tečou k nám. Lžou
ráno, lžou v poledne, lžou večer, ještě víc než
komunisté!
Zpět na komentářeReakce na příspěvek
Tak jinak: Škoda auto je extrémní případ a tam to relativně jde. Ale nejvíc odchází z bank, poplatků apd.. Ty banky vydělávají na našich penězích, v našem oběhu a dnes už žádná nadhodnota nebyla. A do okamžiku, kdy Air Bank překročila 100 tisíc klientů, byli jsme hlavními garanty zisku matek zahraničních bank. Teprve nyní, byť se ekonomika dostává do plusu, začínají jejich nepřiměřené zisky klesat. Rozdíl je v tom, že byť Kellner daní také jinde, u nás velmi investuje. Každopádně teprve tato konkurence se zisky ostatních bank poprvé zamávala. Ale to, co popisuji, je přece jinde: jestliže si najmu firmu někde v tramtárii a bude mi vydělávat, nebude mi přítěží, ale dobrou investicí. To snad souhlasíte. A platí to i opačně. Tudíž mít zisky z dobré investice a přitom o té investici říkat, že se obětuji a je mi přítěží, prostě v jazyce českém je absurdní. Nemyslíte? Nedívejte se na to ekonomickým viděním. V tom není mezi námi sporu. Ale zkuste selským rozumem, zda je to pro ně nevýhoda, neboli přítěž. A pak to nemá logiku. Přítěž není zisk. A já stále opakuji to samé. A abychom měli tu nadhodnotu, neboli dividendy, musíme se dostat do čela. A z tohoto úhlu pohledu prostě výpočet sedí. Opakuji, nejsme přítěží, protože k nim jde víc peněz, než od nich k nám. To prostě jazyk český nepřipouští.