Kdyby se nejednalo o statisíce zabitých v důsledku americké oranžové kontrarevoluce v Sýrii jako v Iráku či Libyi nebo na Ukrajině, byl by to šílený námět na komixový horor!
Co se ve skutečnosti děje?
Ruská armáda dostala další dodávku excelentních frontových bombardérů Su-34, která jsou vybavena nejmodernějšími systémy, raketami a tankováním pohonných hmot ve vzduchu. Že spolupráce monitoringu narozdíl od USA pracuje velice efektivně je znát podle počtů zasažených cílů, které dokonce nikdo ze západu nezpochybňuje. (Mimo jednoho dělníka, vydávajícího se za SOHR a od něhož to přebírají zaručeně "necenzurovaná" média jako BBC či Bloomberg) „Během uplynulých čtyřiadvaceti hodin podnikla letadla ruské letecké skupiny v Syrské arabské republice 71 bojových letů a zaútočila na 118 objektů teroristů v provinciích Idlíb, Homs, Hamá, Aleppo, Damašek a Lázikija", řekl generálmajor Konašenkov.
A tragikomedie USA se rozrůstá, bezradnost narůstá
Ač se Pentagon dušoval, že ani jednoho vojáka US ARMY nazmar, v okamžiku, kdy divadlo s pseudoválkou proti Islámskému státu spatřilo díky monitoringu Ruska celý svět, změnil Pentagon taktiku a připravuje jinou strategii: prý po čtyrech létech začnou USA proti teroristům konečně skutečně bojovat.
Fraška? Divadlo? A pojedou tam naši milí američtí napomádovaní Dragouni z Čech?
Nasazení malého počtu speciálních sil v Sýrii nově zvažují Spojené státy, byť původně byly proti vyslání pozemních bojových jednotek do Iráku, natožpak do Sýrie. O plánu na novou strategii, která by zahrnovala i nasazení bitevních vrtulníků v Iráku, informovala agentura Reuters s odvoláním na úterní vyjádření amerických představitelů po vystoupení amerického ministra obrany Ashtona Catera.
A co další vtip (samozřejmě ironicky)
Zatímco nové vyzbrojení Ruska nese úžas v ochraně ruských vojáků, AS ARMY přešla na stalinskou taktiku: nás Američanů mnógo a tak nasadíme pozemní vojska, hlásá nová doktrína. A Ashton Carter už hovořil o nové strategii v Iráku a Sýrii, která počítá s vyšším zastoupením amerických sil. Řekl, , že je „zcela připraven na větší zapojení Američanů do pozemních bojů“, i když tento typ misí přináší větší rizika ztráty, napsal týdeník Foreign Policy s tím, že jde o jasný odklon od dlouho zastávané strategie žádní vojáci v pozemních bojích. Přesně toto dělali ruští bolševici až do jejich pádu!
Takže závěrem ani nepřekvapí,
že Spojené státy byly pod tíhou důkazů přinuceni změnit postoj a připustily, že u jednání o míru v Sýrii může být také Írán, který je vedle Ruska hlavním spojencem syrského prezidenta Bašára Asada. Podle britského listu The Guardian to významně zvyšuje šanci na dohodu. Írán už ve středu potvrdil Putinův návrh a ochotu účastnit se jednání.
Zdá se, že Rusko už žádnou další oranžovo-arabskou revoluci se statisícema mrtvých nepřipustí a Syřané se během pár měsíců budou moci vrátit domů. Skutečně po čtyřech létech osvobozování koalicí USA, Francie, Velká Británie a Saudská Arábie dává Rusko šanci za pár týdnu svobodu Syřanům zaručit.
Pokud Pentagon z proher nezešílí a nevyprovokuje s Ruskem "poslední soud"!
Jako z jiné planety pak zní z USA: Náměstek amerického ministra zahraničí Antony Blinken prohlásil ve středu v televizi France24, že ruská intervence v Sýrii není moc úspěšná. Proto bude Moskva tlačit na politickou dohodu. Rusko se navíc bojí invaze islámských radikálů do Střední Asie.
A jako by se v USA zapomnělo, že Rusové chtějí tuto pomoc omezit pouze na čtyři měsíce a právě od začátku žádají, aby se do jednání zapojily další státy a připojily právě tu politickou dohodu, o které nyní hovoří hlasy z Ameriky jako o slabosti a neúspěšnosti Ruska.
Zpět na komentářeReakce na příspěvek
Prilisny optimismus neni na miste. Pocet ruskych naletu a znicenych cilu je uctyhodny, ale Asadova vojska od zahajeni ruskych leteckych uderu, bohuzel, prakticky vubec nepostoupila. Ziskala sice par kilometru jizne od Aleppa, ale vcera ztratila uzemi okolo Sukayk, severne od Hama:
http://syria.liveuamap.com/en/2015/28-oc...
Hlavni oblasti boju a strizlive shrnuti soucasne situace je na Zvedavci:
http://zvedavec.org/komentare/2015/10/66...